Skip to main content

Pohledem z praxe v novém seriálu přiblížíme některá možná i trochu kontroverzní, témata spojená s uhlíkovou stopou, tedy jednou z částí skládačky ESG metodiky. V úvodním díle se zaměříme na úplně první krok, který reportování uhlíkové stopy předchází. Vysvětlíme, proč by se firmy neměly bát transparentně komunikovat výsledky svého auditu uhlíkové stopy. Firmy sice často ukazují některé své aktivity v problematice omezování uhlíkové stopy, ale přesná čísla veřejně sdělit nechtějí. Bojí se totiž srovnávání s konkurencí, ačkoli často srovnávají „jablka s hruškami“. 

Benchmarking v souvislosti s uhlíkovou stopou

Benchmarking v kontextu uhlíkové stopy je proces, který slouží k porovnávání výsledků emisí skleníkových plynů mezi různými podniky v rámci stejného odvětví. Cílem benchmarkingu je získat přesný obrázek o tom, jak jsou na tom firmy v daném odvětví s emisemi uhlíkové stopy. Na vyšší úrovni mohou společnosti porovnávat své emise s emisemi jiných společností ve stejném regionu nebo zemi. To jim umožňuje porozumět, jaké jsou jejich emise ve srovnání s průměrem regionu nebo země.

  • Žádné číslo při měření uhlíkové stopy není špatně, cílem je získat přehled o současné situaci a mít možnost výstupy porovnat. 
  • Metody výpočtu i kvalita dat se často liší. Kvůli nekonzistenci dat jsou dnešní benchmarky často špatně čitelné a žebříčky tedy mohou být zavádějící. 
  • Aby srovnání dávalo smysl, je třeba mít stejný rozsah a kvalitu vstupních dat. Tomu do budoucna pomůže harmonizace reportingových standardů. 
  • Díky zveřejnění výsledků auditu uhlíkové stopy dokáží firmy porovnat rozsahy svých výpočtů a ujasnit si, v jakých oblastech mohou výpočet rozšířit a lépe implementovat strategie pro snížení uhlíkové stopy. 
  • Zveřejněním výsledku auditu uhlíkové stopy přispívají firmy k větší transparentnosti celého odvětví a jdou příkladem dalším.

Metodika výpočtu emisí nemusí být u porovnávaných firem stejná

Metodika GHG protocol říká, že musíme vynaložit „best effort“ při sběru dat pro výpočet. Pokud firma není schopna sehnat nejkvalitnější data (pro fuel-based metody, které při výpočtu uhlíkové stopy vychází z množství spotřebovaného fosilního paliva), lze použít sekundární metodu výpočtu (distance-based, při které výpočet vychází z překonané vzdálenosti a koeficientu daného dopravního prostředku), případně i terciální (spend-based, kdy je uhlíková stopa kalkulována z informace o nákladech na daný produkt, službu, palivo a daným emisním faktorem), která je založená na nákladech na dané palivo, produkt nebo službu. Smyslem této benevolence v metodice sběru dat je, aby každá firma byla schopná získat úplná data pro výpočet. Čím větší úsilí na sběr dat firma vynaloží, tím kvalitnější výpočet dostane, a tím vyšší výpovědní hodnotu mají výsledky pro následnou dekarbonizační strategii a úpravu procesů uvnitř firmy. Nicméně  zdaleka ne všechny firmy pro výpočet použijí data o stejné kvalitě a porovnávání se s konkurencí tak ztrácí smysl. Mnoho firem se proto bojí sdílet své výsledky s ostatními. Do budoucna snad bude srovnání jednodušší díky společným standardům, které vznikají na úrovni EU i mezinárodní, dnes je ale zatím situace složitější. 

Špatné číslo měření uhlíkové stopy neexistuje

Firmy se obávají, že jejich výsledky budou vnímány jako nedostatečné, což by mohlo vést ke ztrátě zákazníků, obchodních partnerů či kredibility. Je důležité si uvědomit, že neexistuje špatné číslo. Jakmile zjistíte, jak jste na tom s emisemi, můžete navázat s dekarbonizační strategií a v případě auditního postupu lze i jednotlivé roční výsledky porovnávat, což je základem pro zlepšení. Navíc je potřeba kromě výsledku znát i rozsah výpočtu a ten neustále zvětšovat, ať už hloubkou sběru dat, nebo přidáváním relevantních kategorií pro sledování. Také je důležité nevnímat benchmarking jen jako hodnotící, ale i jako informační nástroj, který pomáhá najít rezervy. 

Proč tedy sdílet své výsledky?

Firmy díky sdílení výsledků měření dokáží porovnat rozsah výpočtu v dané oblasti podnikání – zjistí tak, zda dané opatření jde po povrchu nebo do hloubky a následně lze podniknout kroky k relevantnějším výsledkům, a tak i účinnějším opatřením. Důležité je ale také ukázat příklady dobré praxe napříč obory. Pokud jde o ochranu přírody a snižování emisí, jsme nakonec všichni na jedné lodi a prakticky na začátku.

Článek původně vyšel na našem partnerském portálu CSRD.cz

Seriál EnviTrail Uhlíková stopa

  1. Nebojte se transparentně komunikovat výsledky
  2. Uhlíková stopa v kontextu ESG
  3. Strašák jménem scope 3