Proč uhlíkovou stopu počítáme
Uhlíkovou stopu počítáme proto, abychom měli transparentní přehled o skutečných dopadech našeho provozu a mohli je řídit na základě dat, nikoli dojmů. Jako firma, která klientům pomáhá s výpočtem uhlíkové stopy, ESG reportingem a dekarbonizací, považujeme za důležité měřit a vyhodnocovat také vlastní dopady. Chceme tím ukázat stejný princip, který doporučujeme klientům: nejdříve měřit, potom pochopit hlavní příčiny a následně řídit konkrétní změny.
Meziroční výpočet nám umožňuje sledovat, jak se mění emise v důsledku reálných provozních rozhodnutí, změn v organizaci práce, počtu zaměstnanců, rozsahu služebních cest, využívání vozidel, nákupů služeb a provozu kanceláře. Nejde tedy pouze o jedno číslo za rok, ale o nástroj pro řízení firmy.
Celkový vývoj
Celková uhlíková stopa EnviTrail meziročně klesla přibližně ze 118,1 tCO₂e v roce 2024 na 94,1 tCO₂e v roce 2025, tedy o 23,9 tCO₂e, což představuje pokles o 20,3 %.
Hlavní důvody poklesu byly zejména:
- redukce služebních vozidel,
- nižší spotřeba paliv,
- redukce provozních a externích nákladů,
- nižší objem některých nakupovaných služeb,
- nižší dojíždění autem do zaměstnání.
Co tvoří největší část uhlíkové stopy a proč
Největší část uhlíkové stopy tvoří nepřímé emise ve Scope 3, zejména nakupované služby, business travel a dojíždění zaměstnanců. To odpovídá charakteru naší činnosti. Nejsme výrobní společnost s vysokou spotřebou materiálu nebo energií, ale poradenská firma, jejíž dopady vznikají hlavně prostřednictvím služeb, cestování, dodavatelů, kancelářského provozu a mobility lidí.
Nejvýznamnější kategorií zůstávají nakupované zboží a služby, které meziročně klesly z přibližně 81,7 tCO₂e na 71,6 tCO₂e, tedy o 12,4 %. Tento pokles souvisí především s nižšími náklady. U spend-based výpočtů se emise odvíjejí od finanční hodnoty nákupů, takže redukce nákladů se přímo promítá i do nižší uhlíkové stopy.
Významnou oblastí je také mobilita. Ta zahrnuje služební vozidla, pracovní cesty a dojíždění zaměstnanců. V našem případě je mobilita relevantní, protože část práce probíhá u klientů, na auditech, workshopech, školeních nebo obchodních jednáních. Zároveň jde o oblast, kterou lze dobře řídit: snížením počtu vozidel, lepším plánováním cest, využíváním online spolupráce a preferencí nízkoemisní dopravy tam, kde to dává praktický smysl.
Kde došlo ke zlepšení
Nejvýraznější zlepšení nastalo u mobilního spalování ve Scope 1, tedy hlavně u služebních vozidel. Emise z této kategorie klesly z přibližně 9,4 tCO₂e na 1,6 tCO₂e, tedy o 83,0 %. Tento pokles odpovídá reálné provozní změně: redukovali jsme služební vozidla a výrazně se snížila spotřeba paliv. Spotřeba benzinu klesla přibližně o 87 % a spotřeba nafty přibližně o 66 %.
Další zlepšení nastalo u nakupovaných služeb a dalších provozních vstupů ve Scope 3.1. Emise zde klesly přibližně o 10,1 tCO₂e, tedy o 12,4 %. Hlavním důvodem byla redukce nákladů a nižší objem některých externích služeb. Tento pokles je důležitý, protože právě nakupované služby tvoří u poradenské firmy největší část uhlíkové stopy.
Pozitivní vývoj je patrný také u dojíždění zaměstnanců ve Scope 3.7. Emise z dojíždění klesly z přibližně 5,3 tCO₂e na 3,2 tCO₂e, tedy o 39,1 %. Hlavním důvodem bylo výrazně nižší dojíždění automobilem. Kilometry dojíždění automobilem klesly přibližně o 95 %, zatímco větší část mobility se přesunula k vlakům, MHD a práci z domova.
Pokles je patrný i u emisí souvisejících s palivy a energiemi ve Scope 3.3, které klesly přibližně z 4,2 tCO₂e na 2,3 tCO₂e, tedy o 44,1 %. Tento pokles navazuje hlavně na výrazně nižší spotřebu paliv ve služebních vozidlech.
Kde došlo ke zhoršení nebo změně metodického zařazení
U Scope 2, tedy nakupované elektřiny, došlo meziročně k nárůstu z přibližně 6,7 tCO₂e na 7,9 tCO₂e, tedy o 17,3 %. Tento nárůst ale není vhodné číst izolovaně jako čisté zhoršení provozu. Dříve byla část emisí souvisejících s provozem budovy vykazována ve Scope 3.8, zatímco dnes jsou kompletní emise z energií vykazovány přímo ve Scope 2. Jde tedy zčásti o změnu vykazovací hranice a přesnější zařazení emisí, nikoli pouze o růst spotřeby.
Samotná nakupovaná elektřina ve Scope 2.1 zůstala meziročně prakticky stabilní: emise klesly zhruba z 5,42 tCO₂e na 5,40 tCO₂e, tedy o 0,4 %.
U tepla / chladu ve Scope 2.2 došlo k nárůstu z přibližně 1,3 tCO₂e na 2,5 tCO₂e, tedy o 91,5 %. V absolutních číslech jde o nárůst přibližně 1,2 tCO₂e. Tato změna souvisí s úplnějším zahrnutím energií z provozu budovy a také tím, že v nové budově oproti předchozí zabíráme větší prostor a budova je navíc klimatizovaná. Nicméně i tak došlo u budovy k celkovému snížení emisí, protože nárůst ve Scope 2.2 převážilo snížení v kategorii Scope 3.8.
U Scope 3.8, upstream leased assets, je meziročně vidět pokles z 4,2 tCO₂e na nulu. V roce 2024 byly některé emise z provozu pronajatých prostor vykázány právě v této kategorii, zatímco v roce 2025 jsou kompletní emise z energií zahrnuty ve Scope 2.
Mírné zhoršení nastalo u Business travel ve Scope 3.6, kde emise vzrostly z přibližně 6,6 tCO₂e na 7,5 tCO₂e, tedy o 14,1 %. Nárůst souvisí zejména se služebními cestami, které byly potřebné pro klientské projekty, obchodní jednání, workshopy, školení a další aktivity. Tuto oblast budeme dále sledovat, protože ne všechny cesty lze nahradit online formou, ale zároveň je možné lépe plánovat jejich četnost, účel a způsob dopravy.
Co z toho plyne
Meziroční pokles uhlíkové stopy o 20,3 % ukazuje, že změny v provozu firmy měly reálný dopad. Největší zlepšení nastalo tam, kde došlo ke konkrétním manažerským rozhodnutím: redukce služebních vozidel, nižší spotřeba paliv a snížení nákladů.
Zároveň výpočet ukazuje, že u poradenské firmy nestačí sledovat pouze elektřinu nebo paliva. Největší část dopadu vzniká v nepřímých emisích: v nakupovaných službách, mobilitě, dojíždění, služebních cestách a provozu kanceláří. Proto budeme uhlíkovou stopu používat nejen jako reportované číslo, ale jako praktický nástroj pro řízení provozu.
Naším cílem je jít příkladem: měřit vlastní dopady stejnou logikou, jakou doporučujeme klientům, otevřeně vysvětlovat hlavní změny a rozlišovat mezi skutečným snížením emisí a metodickým přesunem mezi kategoriemi. Právě to je pro důvěryhodný reporting podstatnější než kosmeticky pěkné, ale nevysvětlené číslo.
Kovářova kobyla u nás prostě nechodí bosa 🙂