Evropská komise představila Dohodu o čistém průmyslu pro konkurenceschopnost a dekarbonizaci EU a legislativní balíček Omnibus. Jde o podporu dekarbonizace a elektrifikace energeticky náročných průmyslových odvětví, čistých technologií a ústředním prvkem je i cirkularita. Cílem je podpořit obnovitelné zdroje a zranitelná odvětví, ale zároveň zachovat dosavadní klimatické cíle. Jaký vliv tento plán bude mít na nefinanční reportování firem o udržitelnosti?
Evropská komise navrhuje od povinného vykazování osvobodit společnosti do 1 000 zaměstnanců, což má vést ke snížení administrativní zátěže až u 80 % původně povinných. Nicméně má jít o snížení administrativní zátěže u reportování, které ještě nebylo zavedeno! Nutno dodat, že velké firmy s více než 500 zaměstnanci dříve spadající pod NFRD musí reportovat beze změny od letošního roku za rok 2024. Tyto nedomyšlené nuance celému návrhu berou důvěryhodnost a je zcela jasné, že celý návrh musí před finálním schválením doznat podstatných změn.
„Změny v působnosti směrnice CSRD vítáme. Vždy jsme klientům říkali, že evropská legislativa je nepřehledná a leckdy pozbývající návazné logiky. Nicméně řada firem se na reporting už připravovala a vynaložila na něj nemalé náklady, které budou samozřejmě chtít po vinících celé situace nahradit,“ vysvětluje svůj pohled konzultant a Managing Partner společnosti EnviTrail, Lukáš Ferkl, a dodává, že celková nálada trhu je jasně ve prospěch udržitelnosti. Podle něj tím, že odpadne zbytečná administrativa, se firmy budou moci soustředit na reálné projekty, a ne na vyplňování tabulek.
Z trhu tak zmizí administrativní poradenské společnosti těžící z byrokratické stránky udržitelnosti, a zůstanou firmy s inženýrským a ekonomickým zázemím a znalostmi, které mohou nabídnout ESG v původním slova smyslu. „Jde o návrat k prvotnímu účelu ESG a měření uhlíkové stopy, které jsou manažerským nástrojem pro analýzu rizik a příležitostí. Naše zkušenosti v této oblasti jsou jasné – ESG strategie má vždy pozitivní dopad. Při shromáždění dat na jednom místě lze lépe analyzovat konkrétní situaci firmy a hledat úspory,“ vysvětluje Ferkl.
Změn se ale očekává mnohem víc. Zároveň má totiž dojít k odložení zahájení směrnice CSDDD na polovinu roku 2028 a zúžení rozsahu povinností kontroly firem v celém dodavatelském řetězci, aktuálně půjde jen o přímé dodavatele jednou za pět let. Mezi další změny patří vyjmutí malých dovozců z mechanismu uhlíkového vyrovnání na hranicích (CBAM).
Snížení administrativní zátěže v těchto odvětvích má evropským firmám ušetřit na 40 miliard EUR a zároveň má být vytvořen investiční balíček 100 miliard EUR na podporu čisté výroby a zjednodušení pravidel pro státní podporu. Paradoxem je, že jde opět o úsporu financí, které společnosti měly vynaložit vzhledem k minulým rozhodnutím nefinančního reportování. Tento návrh nyní čeká na schválení Evropským parlamentem a jednotlivými členskými státy EU, takže vzhledem k existujícím nejasnostem a podstatným rozporům určitě ještě dozná značných úprav.
„Teď je důležité, aby novelizace byla srozumitelná a jasná. A v oblasti nefinančního reportingu bude velmi důležitá nová, jednoduchá ESG metodika VSME pro malé a střední firmy – jeji finalizací byl bohužel opět pověřen EFRAG, který je zodpovědný i za vytvoření rozporuplných reportovacích standardů ESRS,“ dodává Lukáš Ferkl.
