Nařízení EU proti odlesňování (EUDR) – přehled dopadů a povinností pro firmy

Nařízení EU proti odlesňování – EUDR (EU Deforestation Regulation), formálně Nařízení (EU) 2023/1115. Cílem EUDR je zamezit tomu, aby se na trhu EU objevovaly produkty spojené s odlesňováním nebo znehodnocováním (degradací) lesů, a zajistit, že tyto produkty byly vyrobeny v souladu s právními předpisy země původu. Nové povinnosti se týkají malých, středních i velkých firem napříč řadou odvětví – od dovozců surovin, přes výrobce potravin, nábytku či kosmetiky, až po obchodníky a vývozce.

Hlavní principy EUDR a dotčené komodity

Produkty uváděné na trh EU (nebo z něj vyvážené) nesmí být spojeny s odlesňováním po stanoveném datu, a musí být legálně vyrobeny v souladu s předpisy země původu (např. ohledně vlastnictví půdy, ochrany přírody, pracovních práv apod.). Odlesňováním se v kontextu nařízení rozumí přeměna lesů na zemědělskou půdu (pole, pastviny apod.)​. Není přitom podstatné, zda ke ztrátě lesa došlo činností člověka nebo přírodní katastrofou – klíčové je, že daná plocha je následně zemědělsky využívána​. Pokud byl les odstraněn z jiného důvodu (např. stavba silnice či domu), nepočítá se to podle EUDR jako odlesňování. U produktů vyrobených ze dřeva nařízení zakazuje i tzv. znehodnocování lesů (degradaci), což znamená přeměnu původního pralesa na plantážový les.

Nařízení se vztahuje jen na vybrané komodity a produkty. Příloha EUDR vyjmenovává relevantní komodity: skot, kakao, káva, olejná palma, kaučuk, sója a dřevo​. Patří sem tedy vše od hovězího masa a kůže přes kakaové boby, kávu, palmový olej, přírodní kaučuk, sójové boby až po dřevo a dřevařské výrobky. Relevantními produkty jsou pak produkty vyrobené z těchto komodit – a to i nepřímo. Typicky sem spadá např. čokoláda, nábytek, biopaliva či kosmetika, pneumatiky, tofu aj. Naopak recyklované produkty jsou z působnosti nařízení vyňaty – výrobky vyrobené výlučně z odpadu (např. nábytek z recyklovaného dřeva) EUDR nepokrývá​. 

Povinnosti firem 

1. Zavedení systému náležité péče (Due Diligence System) – Každý dotčený podnik musí zavést tzv. systém náležité péče, což je soubor vnitřních postupů a opatření k zajištění souladu uváděných produktů s nařízením​. Systém musí pokrývat shromažďování informací o produktu, posouzení rizika nesouladu a přijetí opatření ke zmírnění rizika​. Musí být písemně zdokumentován, jednou ročně přezkoumán a v případě potřeby aktualizován; každá aktualizace se zaznamenává​. Firma musí tyto záznamy uchovávat po dobu 5 let​.
   
2. Provádění náležité péče u každé dodávky produktu – Před uvedením každého relevantního produktu na trh (nebo jeho vývozem) musí firma provést tzv. náležitou péči dle EUDR. To zahrnuje zejména shromáždění detailních informací o produktu, vyhodnocení rizika, že produkt nesplňuje podmínky a případné zmírnění tohoto rizika na zanedbatelnou úroveň​. V informační fázi musí hospodářský subjekt získat předepsané údaje, jako je popis a množství produktu, země jeho produkce, geolokační údaje všech pozemků, kde byly pěstovány zemědělské komodity obsažené v produktu, datum nebo období produkce, a doklady prokazující legálnost produkce. V případě vícesložkových výrobků se EUDR zaměřuje na hlavní složku – produkt se přiřadí k jedné z komodit podle přílohy a podrobná náležitá péče se provádí k této hlavní komoditě. U čokolády tedy firma bude zajišťovat informace zejména o původu kakaových bobů a kakaového másla. Po shromáždění dat firma posoudí riziko nesouladu – zohlední informace o oblasti původu (míra odlesňování v regionu, případné zařazení země mezi rizikové z pohledu EU apod.), spolehlivost dodaných podkladů, případné certifikace. Cílem je ověřit, že riziko, že produkt porušuje EUDR, je zanedbatelné. Pokud by riziko bylo více než zanedbatelné, firma musí přijmout opatření ke snížení rizika – např. vyžádat dodatečné informace či dokumenty od dodavatele, provést nezávislý audit dodavatelského řetězce, využít satelitní snímky k prověření pozemků a vše řádně zdokumentovat. Teprve když po těchto krocích dospěje k závěru, že riziko nesouladu je zanedbatelné, smí produkt uvést na trh. V opačném případě produkt na trh uvést nesmí. Pokud by veškerý původ produktu byl v zemích označených Evropskou komisí jako „nízkorizikové“, může být postup jednodušší – EUDR v takovém případě nevyžaduje detailní posuzování a zmírňování rizika. Naproti tomu komodity z oblastí klasifikovaných jako vysoké riziko budou vyžadovat přísnější ověřování. Evropská komise má zveřejňovat seznam zemí podle úrovně rizika, což bude firmy muset při due diligence zohlednit.
   
3. Podání prohlášení o náležité péči (Due Diligence Statement) – Než firma produkt uvede na trh nebo vyveze, musí do centrálního elektronického systému předložit standardizované prohlášení, ve kterém deklaruje, že provedla náležitou péči a že produkt splňuje podmínky nařízení. Toto Prohlášení o náležité péči se podává předem – např. u dovozu ještě před celním odbavením. Pokud hospodářský subjekt doveze surový produkt (např. kávová zrna) a podá k němu prohlášení, a následně z něj vyrobí jiný relevantní produkt (např. praženou kávu), který opět uvádí na trh, musí podat nové prohlášení pro tento nový produkt. Jedno prohlášení tedy nelze „přenášet“ na další stupeň zpracování – každý nový relevantní produkt uvedený poprvé na trh EU potřebuje vlastní prohlášení. Výjimkou je situace u menších firem, které mohou za určitých okolností využít prohlášení podané jiným subjektem.
   

Časová osa

Nařízení EUDR vstoupilo v platnost 29. června 2023, ale své povinnosti firmy teprve čekají – uplatňovat se začnou po uplynutí stanovené lhůty. Pro většinu podniků začne EUDR platit od 31. prosince 2025. Již jednou došlo právě k posunutí termínu o jeden rok (původně měla směrnice vyjít v platnost na začátku tohoto roku). 

Pro dřevo jako jedinou z těchto komodit platilo a dnes platí paralelně směrnice EUTR, na něž EUDR navazuje a postupně se tak EUTR přetransformuje. V praxi to znamená, že lesnické a dřevozpracující firmy by už nyní měly přizpůsobit své dodavatelské řetězce novým požadavkům, i když kontrola podle EUDR nastane až po konci roku 2025.

Klíčová pravidla pro uvádění na trh, dodávání a vývoz produktů

Uvádění na trh (placing on the market) označuje první dodání relevantního produktu na vnitřní trh EU​. Typicky k němu dochází dovozem ze třetí země – v případě importu nastává uvedení na trh propuštěním zboží do volného oběhu (po proclení). U produktů vyrobených přímo v EU je prvním uvedením na trh okamžik, kdy jsou poprvé dodány k distribuci či spotřebiteli na území Unie. Právě hospodářské subjekty uvádějící na trh nesou hlavní odpovědnost za plnění EUDR.

Dodávání na trh (making available on the market) znamená jakékoli další zpřístupnění produktu na trhu EU v rámci obchodní činnosti​, tedy každý následný prodej či převod produktu po jeho prvním uvedení na trh. Subjekt, který takto obchoduje s již uvedeným produktem, se nazývá obchodník. Klíčové je, že pokud produkt byl již jednou legálně uveden na trh se splněním EUDR, další obchodování v rámci EU už nevyžaduje nové provedení náležité péče znovu. Příkladem může být velkoobchod, který zakoupí kávu od dovozce a prodá ji pražírně – zde velkoobchod vystupuje jako obchodník, nikoli hospodářský subjekt, a spoléhá na to, že dovozce už zajistil soulad kávy s EUDR. Obchodník ovšem musí uchovávat informace o tom, od koho produkt koupil a komu jej dál prodal, aby byla zajištěna dohledatelnost​.

Vývoz z EU se v rámci EUDR posuzuje obdobně jako uvedení na trh. Pokud firma vyváží relevantní produkt z EU na trh mimo Unii, chová se de facto jako „hospodářský subjekt“ a musí pro vývoz splnit stejné povinnosti (due diligence a prohlášení)​. Pokud např. český výrobce nábytku prodává své stoly z masivního dřeva zákazníkovi v USA, dochází tím k vývozu, který podléhá EUDR. Výrobce musí provést náležitou péči ke dřevu použitému na stoly a podat prohlášení před vývozem, obdobně jako by to musel udělat při uvedení na vnitřní trh EU.

Pokud firma koupí relevantní produkt už v rámci EU (tedy již uvedený na trhu někým jiným) a následně jej vyveze mimo EU, stává se vývozce hospodářským subjektem z pohledu EUDR. Převzetím zboží na vnitřním trhu byla tato firma dosud jen koncovým odběratelem, ale jakmile se rozhodne zboží vyvézt, musí k němu provést náležitou péči a podat prohlášení stejně, jako by šlo o prvotního dovozce.

Jestliže firma z již uvedeného produktu vyrobí jiný produkt, může nastat nové „uvedení na trh“. Pokud výsledný výrobek stále spadá mezi relevantní produkty EUDR, pak jeho první dodání na unijní trh je opět uvádění na trh se všemi povinnostmi. Obecně je platné, že pokud z EUDR suroviny vyrobíte nový produkt, ověřte si jeho celní kód vůči příloze EUDR.

Hospodářské subjekty vs. obchodníci

Hospodářský subjekt je definován jako jakákoli fyzická nebo právnická osoba, která v rámci obchodní činnosti uvádí relevantní produkty na trh nebo je vyváží. HS je ten, kdo poprvé dodá komoditu či produkt na trh EU, nebo kdo ji z EU vyveze. Typickými HS jsou dovozci ze třetích zemí a také výrobci v EU, pokud svůj produkt (spadající pod EUDR) dodají na trh EU. Za HS se považuje i každý, kdo vyveze relevantní produkt z Unie.  

Obchodník je každá osoba v dodavatelském řetězci, odlišná od hospodářského subjektu, která v rámci obchodní činnosti dodává relevantní produkty na trh Unie​. Tedy obchodníkem je ten, kdo obchoduje s již uvedenými produkty. Například obchodníkem je maloobchod s nábytkem, který prodává nábytek různých výrobců, žádný sám nevyrábí ani nedováží. Obchodníci nemají tak přísné povinnosti jako HS; jejich základní povinností je zajištění sledovatelnosti. Obchodníci zároveň nesmí uvádět na trh produkty, u nichž vědí nebo mají důvodné podezření, že nesplňují EUDR.

Nařízení zavádí určité úlevy pro mikro a malé podniky. Tyto firmy sice mohou být také HS či obchodníky, ale pokud jako HS pracují pouze s produkty, pro něž už náležitou péči provedl jiný subjekt, nemusí ji duplikovat. Malá firma může odkazovat na prohlášení o náležité péči již podané jejím dodavatelem a nemusí sama znovu provádět due diligence, pokud daný produkt pouze přebaluje, kombinuje či mírně zpracuje, ale nevstupuje nová komodita. 

Proces reportování v rámci EUDR

1. Shromáždění informací o produktu:
Firma si od dodavatele vyžádá (nebo v rámci vlastní výroby dohromady shromáždí) veškeré potřebné informace a údaje dokládající, že produkt splňuje podmínky nařízení​. Seznam požadovaných informací jsme zčásti zmínili výše: patří sem popis produktu, množství (hmotnost, objem či počet kusů), země produkce, geolokace všech pozemků (zeměpisné souřadnice míst) a datum nebo časový interval produkce. Dále je nutné obstarat doklady o legálnosti produkce – např. těžební povolení u dřeva, dokumenty o legálním nabytí půdy, povolení k vývozu atd.

2. Posouzení rizika nesouladu:
Jakmile jsou data pohromadě, musí je odpovědná osoba v podniku vyhodnotit z hlediska rizika, že produkt není v nesouladu s EUDR. Pokud je v souladu s EUDR, tak není třeba žádné další opatření a firma může přistoupit k podání prohlášení​. Jestliže však existuje jakákoli pochybnost, pak riziko nesouladu není zanedbatelné a firma to musí řešit. Nařízení výslovně ukládá, že pokud posouzení odhalí riziko nesouladu vyšší než zanedbatelné, je nutné přijmout adekvátní opatření ke snížení tohoto rizika​. Firma by v této fázi měla mít definované interní postupy, jak postupovat – může jít např. o požádání dodavatele o další doplňující informace či důkazy, ověření informací pomocí nezávislých průzkumů nebo auditů v terénu nebo třeba nalezení jiného dodavatele​. 

3. Vystavení a předložení prohlášení o náležité péči:
V posledním kroku, pokud je riziko vyhodnoceno jako zanedbatelné, firma vyplní a skrze elektronický systém podá prohlášení o náležité péči. Prohlášení je standardizované a obsahuje zejména identifikaci hospodářského subjektu, produktu a šarže, zemi původu, potvrzení, že byla provedena náležitá péče dle požadavků nařízení, a závěr, že produkt splňuje podmínky (produkt je: deforestation-free a legal). Podání probíhá elektronicky a musí být dokončeno před uvedením produktu na trh nebo jeho odesláním k vývozu. 

Odlesňování a znehodnocování lesa

Odlesňování je přeměna lesa na plochu k zemědělskému využití. To zahrnuje např. vykácení pralesa a přeměnu na plantáž palmy olejné nebo pastvinu pro dobytek. Odlesňování podle EUDR nastává bez ohledu na příčinu (může jít o záměrné vykácení i les zničený přirozeně, pokud výsledkem je zemědělská půda).

Reálné dopady na firmy v různých sektorech

EUDR dopadne na široké spektrum odvětví, přičemž míra dopadu závisí na tom, zda firma používá nebo obchoduje některou z dotčených komodit. Které sektory budou nejvíce ovlivněny?

Potravinářství a zemědělství: Výrobci a dovozci potravin budou čelit přísným požadavkům zejména u kakaa, kávy, palmového oleje, sóji a skotu. Typicky se to týká firem vyrábějících čokoládu (kvůli kakau, případně palmovému oleji), kávu, výrobků ze sóji (tofu, sójové omáčky, krmiva) či producentů hovězího masa a mléka (skot). Výrobci krmiv či chovatelé hospodářských zvířat budou muset sledovat původ sóji v krmných směsích. 

Kosmetika a drogerie: Řada kosmetických a čisticích výrobků obsahuje deriváty z palmového oleje, případně kakaové máslo apod. Výrobci kosmetiky, mýdel, pracích prášků, svíček a dalších produktů budou muset u palmového oleje a jeho derivátů (tenzidů, glycerinu) dokládat, že pochází z udržitelných zdrojů. Mnozí již dnes používají certifikovaný olej (RSPO), ale EUDR bude vyžadovat konkrétnější data. Nařízení se může týkat i farmaceutického průmyslu.

Automobilový a gumárenský průmysl: Pneumatiky obsahují přírodní kaučuk, který je jednou z EUDR komodit. Výrobci pneumatik a dodavatelé kaučuku budou muset mapovat plantáže kaučukovníku, ze kterých latex pochází. Automobilky a další zpracovatelé v tomto odvětví se jako finální výrobci mohou ptát svých dodavatelů na plnění EUDR. 

Energetika a paliva: Biopaliva z palmového oleje či sóji budou pod drobnohledem – evropští producenti biopaliv budou muset odmítnout surovinu z nových plantáží na odlesněné půdě. 

Z výše uvedeného výčtu je zřejmé, že firmy v mnoha sektorech budou muset navázat užší spolupráci se svými dodavateli. Budou potřebovat informace až z úrovně farem a plantáží, což může být posun zejména pro obory, kde se surovina obchodovala anonymně jako komodita. 

Od ledna 2026 lze očekávat, že orgány začnou důsledně kontrolovat plnění EUDR v praxi. Do konce roku 2024 (resp. první poloviny 2025 pro MSP) běží období implementace, ale od roku 2026 již budou všechny dotčené subjekty povinny mít zavedenou náležitou péči. Jak se na EUDR připravit? 

1. Zjistěte, v jaké pozici se nacházíte, zda spadáte do kategorie hospodářských subjektů, které musí due diligence provést (např. jde o první import suroviny nebo produktu do EU).
2. Začněte s interním auditem surovin – zmapujte všechny vstupy a produkty z hlediska EUDR. Identifikujte, které spadají do relevantních komodit a ve kterých zemích původu. To vám dá seznam prioritních oblastí.
3. Oslovte své dodavatele a dejte jim včas vědět, že budete potřebovat konkrétní informace o původu. Zjistěte, jak jsou na tom – někteří větší dodavatelé už mohou mít systémy sledovatelnosti, jiným bude třeba pomoci.
4. Pokud váš dodavatel má např. certifikát FSC (dřevo) nebo RSPO (palmový olej), pomůže zajistit potřebnou dokumentaci – např. certifikace farmy může obsahovat mapu pozemků, plán hospodaření atd., což využijete. 
5. Zvažte využití specializovaných nástrojů pro due diligence. Existují již platformy, které nabízí mapování dodavatelského řetězce, satelitní monitoring odlesňování v reálném čase.
6. Školte a zvyšujte povědomí v rámci firmy.
7. Sledujte vývoj implementačních předpisů – Evropská komise a členské státy budou vydávat prováděcí pravidla, metodiky a často kladené otázky (FAQ). 
8. Buďte připraveni na kontroly a audit. Doporučujeme zavést interní prověrky nanečisto – například si zkuste projít celý due diligence proces pro nějaký produkt už nyní a zjistěte, kde narážíte na potíže (chybějící data, neochotný dodavatel, nejasná interpretace požadavku). 
9. Komunikujte svoji snahu navenek a připravte i své odběratele (zákazníky) na to, že plníte EUDR. 

Nevíte si rady, jak začít s implementací EUDR ve vaší firmě? Doporučujeme využít odborné konzultace. Náš tým ve společnosti EnviTrail se na problematiku udržitelných dodavatelských řetězců a plnění environmentálních regulací specializuje. Můžeme vám pomoci provést vstupní analýzu rizik, nastavit systém náležité péče šitý na míru vaší firmě, vyškolit zaměstnance i ověřit vaše dodavatele v terénu. Ozvěte se nám pro nezávaznou konzultaci – společně zajistíme, že vaše produkty budou v souladu s EUDR a vaše podnikání bude o krok napřed.