LCA vs. uhlíková stopa

Jedním z možných nástrojů pro posouzení potenciálních dopadů produktů, činností či služeb na životní prostředí je metoda hodnocení životního cyklu (life cycle assesment – LCA). Pomocí této metody dochází k posouzení všech fází životního cyklu sledovaného produktu: od těžby surovin a získávání vstupních materiálů přes jejich dopravu, výrobu produktu, dopravu ke spotřebiteli, fázi užívání výrobku, dopravu do zařízení pro odstranění, recyklaci či opětovné užívání a fázi ukončení životnosti.

Metoda LCA umožňuje zhodnocení potenciálních dopadů produktů a služeb na životní prostředí s ohledem na jejich celý životní cyklus. Dle určitých problémů životního prostředí vyvolaných negativními projevy produktů či služeb je na základě metodiky využívané rozdělení do tzv. kategorií dopadu. Jednou z významných kategorií dopadu jsou změny klimatu, jejichž výstupy jsou známé především pod názvem „uhlíková stopa”.

Základem hodnocení je analýza energetických a materiálových toků překračujících hranice pomyslného systému sledovaného produktu s životním prostředím. Prostřednictvím zvolené metodiky jsou těmto tokům přiřazeny informace o jejich potenciálním vlivu na životní prostředí s rozřazením do tzv. kategorií dopadu.

Kategorie dopadu vždy označuje určitý problém životního prostředí a je sledována pomocí zvolené měřitelné veličiny tzv. indikátoru. Indikátorem například pro kategorii dopadu „eutrofizace” (proces obohacování životního prostředí o živiny, zejména dusík a fosfor) může být ekvivalentní množství biodostupného fosforu nebo dusíku ve sledovaném toku.

Mezi kategorie dopadu můžeme zařadit například:

• změny klimatu,
• spotřebu fosilních surovin,
• ekotoxicitu,
• acidifikaci (ovzduší, půdy, vody),
• eutrofizaci,
• spotřebu vody,
• úbytek stratosférického ozonu a další.

 

LCA posuzuje míru škodlivosti toku i konečný dopad

Dle způsobu hodnocení nežádoucích účinků je možné rozlišit dva druhy indikátorů kategorií dopadu, tzv. midpoint a endpoint. Midpointový indikátor posuzuje míru škodlivosti sledovaného toku na základě jeho fyzikálně chemických vlastností. Zatímco endpointový indikátor popisuje nepříznivé změny pozorovatelné v životním prostředí. Příkladem indikátorů kategorie dopadu  „acidifikace“, může být jako midpoint schopnost látky působit kysele a endpoint úbytek biologických druhů způsobený vlivem kyselého prostředí.

„Pro skupinu Škoda Group nabývá analýza life cycle assessment na významu, neboť naši klienti nyní vyžadují ekologicky udržitelná řešení a LCA se stává standardem v našem průmyslu, protože uhlíková stopa produktu má příliš úzký záběr. LCA nám umožňuje zůstat konkurenceschopní a zároveň odpovědní vůči životnímu prostředí,“ konstatuje Lýdia Rosová, Group ESG Manager, Škoda Transportation.

Celkový výsledek indikátoru u posuzované kategorie dopadu představuje součet potenciálních environmentálních dopadů všech materiálových a energetických toků v pomyslném systému produktu v rámci jeho životního cyklu a je vyjádřen jednotkou referenční látky. Výstupem LCA studie je environmentální profil produktu, který vyjadřuje příspěvky produkčního systému ke všem kategoriím dopadu pomocí referenčních látek zvolené metodiky.

 

Nejvíce dnes sledujeme dopady na změny klimatu

Významnou a nejvíce popularizovanou kategorií dopadu jsou „změny klimatu” včetně globálního oteplování, jejímž midpointovým indikátorem je schopnost látky absorbovat infračervené záření (radiační účinnost). Látky, které absorbují infračervené záření, přispívají zadržením tepelné energie v atmosféře k tzv. skleníkovému efektu a jsou proto nazývány skleníkovými plyny. Mezi ty jsou řazeny především tyto látky: oxid uhličitý (CO2), fluorid sírový (SF6), oxid dusný (N2O), methan (CH4), fluorid dusitý (NF3), částečně fluorované uhlovodíky (HFCs), zcela fluorované uhlovodíky (PFCs). Zdroj: IPCC.

Tato kategorie dopadu je popisována radiační účinností skleníkových plynů tzv. potenciálem globálního oteplování (global warming potential – GWP). Hodnoty GWP jsou vydávány Mezivládním panelem pro změny klimatu (The Intergovernmental Panel on Climate Change – IPCC) a jsou nejčastěji vyjádřeny pro časový horizont 100 let pomocí referenční látky V oxid uhličitý. Výsledek midpointového indikátoru změn klimatu je vyjádřen jako součet emisí a záchytů skleníkových plynů ve sledovaném systému. Výstup výpočtu je uváděn jako celkového množství ekvivalentního oxidu uhličitého (kg CO2 eq.) uvolněného do prostředí, a je známý pod názvem „uhlíková stopa”.

 

Výpočet uhlíkové stopy jako zjednodušený výstup LCA analýzy

Studie zaměřené pouze na výpočet uhlíkové stopy výrobků a služeb jsou tedy v podstatě zjednodušeným výstupem studie LCA se specializací pouze na jednu kategorii dopadu. Uhlíková stopa produktu je vhodná pro společnosti, které jsou motivovány potřebou vlastní dekarbonizace, skrze své odběratele či prostřednictvím legislativních nařízení.

„Nechali jsme si vyhotovit kalkulačku pro uhlíkovou stopu našich produktů, protože téma nabývá na důležitosti nejen pro naše odběratele, ale také zákazníky“ říká Ing. Bohumila Moravcová, HSE manažerka ze společnosti Chemotex.

Tyto studie se navíc od běžných LCA studií mohou zabývat i výpočtem uhlíkové stopy společností, kde je posuzován životní cyklus materiálových a energetických toků překračujících hranice společnosti s rozdělením emisí skleníkových plynů na přímé a nepřímé v časovém horizontu jednoho roku.

 

Uhlíková stopa jako dekarbonizační nástroj pro produkty i společnosti

Tento přístup umožňuje rozšíření výstupu o vypracování dekarbonizačních strategií společností a efektivní plánování postupného snižování dopadů lidské činnosti na změny klimatu. Přestože se uhlíková stopa dostává do popředí i legislativními nástroji, je důležité mít na paměti, že se jedná pouze o jeden z mnoha ukazatelů vlivu člověka na životní prostředí a pro ucelený náhled je třeba komplexní analýzy.